Uganda je hořkosladká, Etiopie nutí člověka se zastavit. Jaký byl náš první origin trip?

První origin trip za šest let: Jaké jsou jeho výhody a nevýhody?

Origin tripu jsme se dlouho vyhýbali. Díky Báře z Falcon Coffee, která zajišťuje import kávy až k nám na jih Ostravy, jsme ho vlastně nepotřebovali. „Hlavní výhodou nákupu zrn přes importéra je určitě zbavení se rizik, které za vás převezme on. Ať už jde o rizika spojená s přepravou, či cenou,“ vysvětluje výhody importérů Eros Ceresa z Falcon Coffee. Protože nemusíte navazovat osobní styky s farmáři, není nutné do zemí původu cestovat. Cesta do originu je nákladná a z hlediska uhlíkové stopy vlastně dost šílená. To pro nás byly dva hlavní důvody, proč jsme doteď nikam za kávou necestovali a raději investovali peníze do projektů, které měly social impact. Co js

me ale zjistili po příjezdu do Afriky je, že se tím oberete o možnost vidět svět, který vás fascinuje, v jeho nejsurovější formě. Bez filtru a přetvářek novinových titulků.

Hlavním důvodem, proč jsme se konečně rozhodli vyrazit za hranice, byla připravovaná quality control laboratoř (QC lab), která je spolu s The Coffee Gardens naším společným projektem pro tento rok. Ta bude zároveň místem, kde bude možnost se vzdělávat. „Místní se obecně o kávu zajímají výrazně méně než my v západním světě. Káva je pro ně tržní plodinou, a tak s ní i zacházejí. Kromě komerčního aspektu pro ně není důležitá,“ vysvětluje Eros. A tak jsme po letech upustili od obav z “neudržitelné” marketingové cesty a spojili obchodní cestu s poznáním afrického východu ve všech jeho barvách.Hořkosladká Uganda a rozporuplná Etiopie: Co si odnášíme z afrického východu?

Kromě agendy s QC lab nemohly na našem programu chybět ani návštěvy místních kávových farem. Ráno vstát před svítáním, vyjít několik kilometrů do hor, při třiceti stupních na slunci sbírat kávové třešně a odpoledne stejnou neudržovanou blátivou cestou sejít zpátky do zpracovatelské stanice. I tak vypadaly naše dny, kdy jsme stínovali pozice jednotlivých článků celého řetězce.

„Uganda byla plná radosti a silné komunity,“ vzpomíná Markus z vídeňského Gota Coffee. Zážitek z barevných hor a farem, ale střídá realita hořících odpadků na ulicích dole ve městě. Bez dostatku peněz se přeplněných košů zbavíte těžko. Nejjednodušší je proto je zapálit před domem hned vedle „prodejny“ s koženými pohovkami nebo řeznictví se syrovým masem. Chudoba v Africe někdy sousedí s přepychem tak blízko, až se zdá, že hranice nemůže být tenčí.

V Ugandě jste mzungu (= cizinec). Děti na ulici se vás chytí za ruku, než se ale proberete z rozčarování, okradou vás. I taková je Uganda. Hořkosladká. Opakujeme si cestou do sousední Etiopie, kde se nás zase nejsilněji dotknou děti. Tentokrát ne na ulici, ale na farmách, kde pracují. Dětská práce není fata morgána, ale realita všední Etiopie.

„Etiopie byla jeden velkej kulturní šok, všechno funguje jinak než u nás. Od jídla po kalendářní rok.“ říká Markus. Zároveň dodává, že nejmilejším překvapením pro něj byl zájem mladých lidí. „Farmáři a majitelé farem je s radostí zapojovali do procesu kávového byznysu. S nabídkou práce se v některých případech pojilo i zajištění denní péče o jejich malé děti a finanční nezávislost pro celou rodinu,“ připomíná majitel vídeňské pražírny. Káva tak má v Etiopii i významně pozitivní ekonomický dopad pro místní obyvatele. 

Afrika vás zasáhne, ať chcete, nebo ne. Je to magická země vzdálená všemu, co známe. Kromě reálnějšího pohledu na každodenní práci lidí s kávou si z dvou týdnů strávených v překrásné přírodě odnášíme i nová přátelství a zase o něco větší úctu k produktu, se kterým dennodenně pracujeme.